Cesta k desce #2: Výběr studia
Co si budeme, něco se k sobě hodí, něco nehodí. Jestli někde existuje one size fits all, tak nejspíš ne v muzice.
V dubnu jsem měl zajímavou zkušenost. Sešly se mi různé hudební projekty a nakonec z toho bylo pět kapel v pěti studiích. Takový řekl bych pro mne studijní pobyt. Dostal jsem dobrou otázku - proč to neudělat v jednom studiu.
Určitě by to šlo a nejspíš v jakémkoliv níže zmíněném studiu a řadě jiných. Moje volba je ale jiná. Každé kapele a projektu to nejlepší. A co je nejlepší pro jednoho, nemusí být dobré pro druhého.
Nehledám v hudbě nějaké obecniny, umím si skvěle představit situaci, že někomu vyhovuje jedno studio úplně na všechno. Níže tedy popis jednoho příběhu, řady rozhodnutí. Popíšu svou logiku jednotlivých výběrů.
A abych rovnou vyřešil slona v místnosti - cenově není zásadních rozdílů, okometrický průměr je někde okolo šesti tisíc za den. Platí opět, že cenu studia má v rukou nejvíc kapela tím, jak se připraví, jak hraje. Pokud jde o mne, statisticky bych řekl, že se pohybuji ve studiích od čtyř do osmi tisíc za den. Výjimečně jdu výš. Moje zkušenost je, ale tady podtrhuji moje, že dražší studio vyjde v celku levněji, protože je míň práce s mixem a prostě to často jde rychleji. Takže cenu neřeším, někdo jezdí na víkend lyžovat, jinej točit desky.
Ve všech studiích, další slon v místnosti, dělají lidé, kterých si vážím jak profesně, tak lidsky. Pro mne zásadní podmínka. S některými jsme dělali poprvé, s jinými už se známe.
#TrioGrande CZ: 3bees
Začinájící kapela z různě zkušených lidí na cestě k první nahrávce. Šel jsem se podívat na zkoušku, poslechl, probral jak hrajou, jak jsou zvyklí, co si od nahrávky slibují. Oslovil jsem 3bees, kde jsem dělal svoje první studiové kroky. Pro kapelu to mělo výhodu, že část už tam byla, a ta část, pro kterou to byla první zkušenost zase věděla, že 3bees je častá první zkušenost pro mnohé kapely. Nejen, ale trochu iniciační to tam je a já myslím, že to patří k charakteru studia. Technicky umožňuje, když je kapela dobře připravena, točit pohromadě, mít oční kontakt a pocit, že vlastně je kapela na zkoušce, však to taky byla zkušebna. Pro složení cajon, basa, kytara a zpěvy (ty se točily zvlášť) ideální prostor.
#NeúspěšnýAtlet: Aluna
Kapela patří mezi ty spíše plaché, pokud jde o studio. Chtěl jsem tedy, aby to byl spíš takový výlet, kde se mimochodem natočí deska. Kamila znám řadu let, on si poslechl kapelu, ta zase jeho práci (ujali se hodně Kapitáni průmyslu) a jelo se. Je to hodně rodinná a dospělá kapela, chtěl jsem to mimo Prahu, aby nikdo neutíkal k jiným povinnostem. Šel jsem taky, byť vím, že studio Aluna umí i jiný zvuk, po nečem, čemu říkam androš zvuk a vibe.
#NahořeNaHoře: Golden Hive
Fajn folkrocková kapela, která už nějaké zkušenosti má a chtěla trochu přitvrdit. Já jsem zase chtěl specifický zvuk bicích, který vím, že Amák umí, má k zapůjčení dobré soupravy. A taky kapela přiznala, že se do Golden Hive chtěla vždycky podívat. To beru vážně, člověk by si v muzice měl plnit přání. Na celý song byl jeden den, vím, že Amák dělá super rychle, že nebude padat řetěz a hodně toho jde točit najednou.
#TheBang: Jámor
Kapela, ve které hraju. Vyzkoušeli jsme si takhle minulý rok Tajný studio a letos jsme se dohodli z časových důvodů pro Prahu. A ano, přiznávám já, že tentokrát výjimečnou shodou okolností, jsem já jezdil pod kopec vyndat děti ze školy a tak. Studio jsem klukům navrhnul ze dvou hlavních důvodů. The Bang je o experimentování, chtěl jsem prostředí a člověka, kde je to přirozené. To Ondřej Ježek a Jámor přesně jsou. A potom jsem zase pro změnu já byl zvědavý. Dost nerad beru kapely, které produkuji, někam, kde to ještě neznám. Teď už mám představu a vím, co čekat a co můžu kapele slíbit. Přiznám se, že se těším, až k tomu nějaká spolupráce bude spět.
#JakubSvěrák: Soundevice
Kdo mě sledujete, víte, že tohle je můj hudební pokojíček a Adam Pakosta bráška ve zbrani. Do nahrávky v této fázi potřebujeme “jen” basu a bící. Kapelu jsem postavil tak, že jsem věděl, že práce půjde rychle (Michael Nosek, Zdeněk Wimpy Tichota). Nepotřeboval jsem velký prostor. Líbí se mi moc akustické řešení studia, které je pro moji představu o finálním mixu nahrávky ideální. Šikovné ruce a ucho Adama spolu s perfketním vybavením umožňují velmi rychlou práci. V nejednom levnějším studiu bychom vlastně snadno zaplatili více, což je takový paradox, který jsem si opravdu musel vyzkoušet, abych pochopil.
Snad vám tedy mých pár řádek pomohlo si promyslet nějaké vaše kroky a dobře vybrat. Myslím, že hlavní je váš výkon, výkon kapely. Připadá vám nějaké studio moc drahé a moc fancy? Může být, jakkoliv bych se vám snažil vysvětlit, že je to spíše vaší optikou. Pokud bych vás nepřesvědčil, šli bychom tam, kde se budete citít lépe. A naopak - vždycky jste chtěli dělat s tím, či oním? To je přeci taky argument, probereme, jestli jste ok s parametry studia vzhldem k tomu, co je třeba a ať se vaše sny plní.
Pokud jde o mne, je ještě pár studií, kam se snad někdy podívám….
Teaser: v newletteru příští týden pro lehce uzavřenější publikum proberu ožehavou otázku - Jak poznat a rozhodnout, jestli nahrát další tejk. Cheš si to přečíst? Přihlas se TADY.